Pane doktore Nováku, s velkým potěšením jsem zhlédl pořad „Gejzír“ v České televizi s představením vaší filmové tvorby. Dá se říci, že to byl program, který ukázal obtížnost tvorby animovaného filmu, byl dramaturgicky účelně vystavěný a doplněný vhodně i slovem Lenky Polákové. Nic proti tomu. Ale... V minulých letech ve sporadicky uváděných ukázkách práce filmových amatérů, prezentované známými herci, Milošem Kopeckým nebo Pavlem Soukupem, šlo o to, ukázat jednotlivce, kteří svým výjimečným talentem něco dokázali s tím, že jde spíše o kuriozitu. Česká televize kráčí ve šlépějích své předchůdkyně v tom, že ukazovala a ukazuje jen úryvky filmů, nikoliv filmy celé. Přitom stopáž vašich filmů je krátká a proto mohla docela dobře alespoň jeden snímek uvést celý. Při jednání s pracovníky naší veřejnoprávní televizí ale vždycky vybrali jednoho a bránili se přijmout tu skutečnost, že jde o organizovaný obor, který má svoje metodické vedení, že pořádá soutěže a vzdělávací akce. A že má podporu v centru i v regionech. Snad až na jednu výjimku. Vytáhl jsem si ze svého archivu film „Zblízka“ o amatérském filmu, odvysílaný Českou televizí. Natočila ho Alice Růžičková, nynější šéfka katedry dokumentu na FAMU. Jeho stopáž je 30 minut. Pokud se nic zlého nestane, hodlám jej uvést na krajské soutěži ve Zruči nad Sázavou. Jak znám Karla Tvrdíka, který soutěž organizuje, určitě si čas na jeho uvedení najde.

Míro, viděl jsem to a líbilo se mi to. Jarda

Videl som a páčilo se mi. Páčia sa mi aj Vaše filmy viem aká to je drina. Veľ dobrých nápadov a elánu do ďalšieho života.